Vážení spoluobčané
  
Vážení spoluobčané,
nový rok s jedenáctkou na konci je tu a s ním ruku v ruce přicházejí také nová očekávání, nová přání a tužby, ale i nové úkoly a překážky, které bude třeba zdolat.
Charlie Chaplin kdysi vtipně prohlásil: „Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.“ Jeho slova si nejspíše může vzít za své většina z nás, zejména pak nás politiků. Právě na nás leží zodpovědnost za to, aby naše společná budoucnost byla co nepříznivější.
Dovolím si při té příležitosti i dnes ještě jednou poděkovat za vaši důvěru, kterou jste mi dali při loňských volbách a znovu zopakovat, že si jí velmi vážím a ze všech sil se budu snažit pracovat pro vás, občany Jablunkova, co nejlépe.
Pevně věřím také tomu, že má funkce senátora přinese prospěch nejen Jablunkovu samotnému, ale potažmo celému zdejšímu regionu. Určitě nejméně v tom, že se ostatní dozvědí, že na východ od Prahy také žijí lidé. Přiznám se, s trochou nadsázky, že seznamování s nejvýchodnějším regionem České republiky jsem vzal pěkně zgruntu a po pořádku. Nezačal jsem totiž u nikoho menšího, než u samotného prezidenta Václava Klause. Na jeho setkání s novými senátory, které proběhlo 15. prosince, jsem zdůraznil, že jsem právě z Jablunkova, nejvýchodnějšího města naší malé země. „Aha, Jablunkovský průsmyk!“ zareagoval náš nejvyšší politik. „To znám z historie,“ dodal. Tak vidíte. Prezident už o nás ví a další jsou na řadě v novém roce...
Bylo by fajn, kdybychom na vtip a nadsázku nezapomněli ani ve chvílích, které nám přinesou nejednu obtíž. V příštích letech se budeme muset poprat s omezeným městským rozpočtem, pečlivě volit investiční akce, umět vybrat priority a vypíchnout věci důležité oproti těm, co mohou, anebo musí, ještě nějaký čas počkat. Celou dobu ale nesmíme ztrácet ze zřetele spokojenost občanů a umět přijímat jejich konstruktivní kritiku.
Na konci prosince se vedení města ještě podařilo slavnostně předat jablunkovským hasičům nové auto za téměř šest milionů korun. Ministerstvo vnitra na něj přispělo dotací dva miliony, za 900 tisíc se prodalo staré auto hasičům z Návsí a zbytek uhradilo město. Nové auto je vybavenou skvělou technikou a členové jablunkovského hasičského sboru prošli speciálním školením, aby mohli zasahovat u dopravních nehod a dalších záchranných akcí.
Město bude mít od ledna také nového ředitele úřadu - tajemníka, kterého celé tři měsíce zastupoval sám starosta. Doufejme jen, že ruka výběrové komise bude šťastná a úřad bude mít v čele zodpovědného a pracovitého člověka.
Ačkoliv se první měsíc nového roku 2011 už rozběhl, přesto si myslím, že není pozdě na to, popřát vám všem do něho z celého srdce spoustu zdraví, štěstí a úspěchů v osobním i pracovním životě.

Petr Gawlas
místostarosta
     

Jackovský Mikuláš

Ustrašené pohledy malých tanečníků doprovázely přicházejícího Mikuláše. Čert se držel uctivě v jeho zákrytu, protože přece jen pro některé malé děti to bylo tak říkajíc „silné kafe“ a hledaly záchranu v objetí maminek. Určitě si v duchu slibovaly, že budou ty nejhodnější, nejpečlivější děti, které už nebudou nikdy zlobit...
V této veselé i vážné atmosféře se 5. prosince v domě PZKO v Jablunkově uskutečnilo letošní setkání jackovských dětí a Mikuláše. Všechny taneční skupiny dětí od nejmladších, v představení jako čertíci, malí, střední a velcí Jackové, předvedly Mikulášovi a jeho čertům, rodičům, babičkám a dědečkům, co se naučily za minulé období. Pro některé děti to bylo vůbec poprvé, co vystupovaly na veřejnosti, ale určitě se neměly za co stydět. Bylo vidět, jak moc se zdokonalují, když se od prvních krůčku dopracovaly až k líbivému tanci. S nefalšovanou dětskou radostí a hravostí předvedly na pódiu velmi dobrý výkon. Všichni přítomní nešetřili potleskem.
Mikuláš s čertem odjeli na nebeských saních. Dětem i rodičům jistě zůstaly pěkné dojmy z dobř zorganizované akce. Je třeba hodně nacvičovat a zkoušet. Rok uteče jako voda a s prvním sněhem se znovu objeví známá mikulášská berle a rachocení čertovských řetězů. Jestlipak si budou děti pamatovat, co slíbily Mikulášovi, když od něho dostávaly dárečky...

Šárka Kučerová, foto Milan Motyka
  

Ze svodek Městské policie

18. 11. 2010 byla v odpoledních hodinách přivolána hlídka MěP na autobusové stanoviště, kde za provozovnou Galerie ležel na zemi muž. Hlídce se sice muže podařilo vzbudit, ale odmítal prokázat totožnost a choval se velmi agresivně a slovně muže zákona urážel. Proto bylo rozhodnuto o převozu muže na PAZS (na tzv. záchytku).

19. 11. 2010 bylo v odpoledních hodinách oznámeno na dispečning MěP, že z restaurace Bulawa utekla žena bez placení a personál ji zadržel na Mar. náměstí. Hlídka se neprodleně dostavila na místo, kde obsluha označila ženu, která hlídce uvedla, že ji do restaurace pozvala kamarádka, která potom utekla. Hlídka se společně se zadrženou ženou dostavila do místa bydliště kamarádky, kde ji zastihli podnapilou na schodech. Ta se po chvíli zapírání ke všemu doznala a byla převezena do restaurace, kde dluh vyrovnala.

27. 11. 2010 byl v nočních hodinách nalezen hlídkou před služebnou MěP podnapilý muž, který ležel na komunikaci, s hlídkou nekomunikoval. Následně se podařilo zjistit jeho bydliště a bylo rozhodnuto o převozu do Bystřice, kde ale hlídce nikdo neotevíral. Protože muže nebylo komu předat, bylo rozhodnuto o převozu muže na PAZS, kde se muž probral a rovněž byla zjištěna jeho totožnost.

13. 12. 2010 byla ve večerních hodinách přivolána hlídka k prodejně Koruna, kde v mrazu před jejím vchodem leží nějaký muž. Hlídka se neprodleně dostavila na místo, kde bylo od podnapilého muže z Jablunkova zjištěno, že měl chvilkovou slabost, pro kterou upadl na zem, kde usnul, dále si hlídce stěžoval na necitlivost v nohou, proto hlídka přivolala rychlou záchrannou službu (RZS), které muže předala k dalšímu ošetření.

16. 12. 2010 bylo tel. oznámeno na služebnu MěP, že v jednom bytě v lokalitě Bělá leží na zemi muž, který nejeví známky života. Strážník se neprodleně dostavil na místo, kde zjistil, že muž žije, ale je podchlazený a okamžitě mu poskytl první pomoc. Podle slov muže, který ho našel, leží na zemi svlečený více dní. Strážník na místo ihned přivolal RZS, která si muže převzala k dalšímu ošetření.

Pavel Kufa,
velitel MěP Jablunkov
 

Rok práce Svazu tělesně postižených

Svaz tělesně postižených, místní organizace Jablunkov je organizace, která má ve své působnosti i spádové obce - Hrčavu, Mosty u Jablunkova, Horní a Dolní Lomnou, Bukovec, Písek, Písečnou, Bocanovice, Milíkov, Návsí a Hrádek.
V současné době máme 118 členů a 13ti členný výbor, který se schází každou první středu v měsíci od 13 do 15 hodin v přízemí budovy č. p. 600 (vchod z hlavní silnice s bezbariérovým vstupem).
Do této místnosti také dojíždí pracovnice Centra pro zdravotně postižené z Frýdku - Místku paní Anna Vítečková, která úřaduje každé první úterý v měsíci a to od 8.30 do 14.30 hodin. Jedná se o poradenství vyřizování slev na telefon pro držitele průkazek ZTP/P, prodej kompenzačních pomůcek a baterií do sluchadel. Tuto službu se nám daří poskytovat díky podpoře Městského zastupitelstva a vedení města Jablunkov.
A teď pár řádků k naší činnosti za rok 2010. V lednu jsme vypracovali Plán práce pro letošní rok. Výroční schůze se konala v restauraci „u Mrózka“ v Návsí, kde se sešlo 68 členů. Za Městský úřad Jablunkov byla přítomná paní Alena Závadová, Dis., která odpovídala v diskuzi na otázky, které jí byly kladeny.
Nesmíme zapomenout i na členy bystřické organizace, se kterou máme velmi dobré vztahy. Vždyť 10 členů její organizace přijíždí rok co rok na naší výroční schůzi, v čele s jejich předsedou p. B. Babylonem. Také zástupce policie p. Gaura s kolegou nás navštívili a poučili.
Nesmím zapomenout na velkou tombolu, která díky členům výboru, kteří chodili od Bukovce, Písku, Písečné, Žihly, Jablunkova a Návsí obchod k obchodu a díky trpělivosti vysvětlování na co to a ono potřebujeme, získali sponzorské dary. Měli jsme ale opravdu štěstí, i malý dárek naše členy potěšil. Touto cestou chceme poděkovat všem sponzorům od Bukovce až po Návsí za sponzorské dary.
6. 5. 2010 jsme pořádali zájezd do Pisarzowic (PL). Kdo chtěl jel a možná i hodně viděl, utratil a také donesl spoustu dojmů a vzpomínek. Také obchodní dům Auchland, ve kterém jsme provedli nákup, nebyl špatný.
11. 6. 2010 se uskutečnil sportovní den a „vaječina“. V dopoledních hodinách přišel celý výbor připravit akci. Akce byla úspěšná, děkujeme Obci Návsí za sponzorský dar na ceny. Vaječina chutnala po sportovním zapálení o to víc.
I přesto, že brigády 12. 6. se zúčastnili téměř jen členové výboru, udělalo se kus práce.
Srpen je měsíc, který dá zabrat nejen nám, ale všem, kterým připravují na akci „Gorol“ spoustu jídla, pití, atd. Také my se snažíme v naší chatce upéct dobré placky, jelito se zelím, ale ne vždy se nám to daří prodat. Konkurence je velká!
Září je trochu volnější, ale již pomalu připravujeme členskou schůzi, která byla v říjnu v reastauraci „u Mrózka“ v Návsí. Povídáme si se členy, co je třeba zlepšit, kam si zajet na Setkání členů svazu z 11 obcí, jak se členům žije.
15. 10. 2010 jsme utvořili dvě skupiny na návštěvy dlouhodobě nemocných a vozíčkářů. Letošní roku jsme navštívili 22 našich členů. Po takovém setkání si člověk řekne - díky, že se můžeme pohybovat po vlastních. Malý dárek přineseme, slovem povzbudíme, jen to zdraví jim dát nemůžeme, jejich život je opravdu těžký.
Máme i skupinku členů výboru, kteří navštěvují naše členy starší 80ti let. Ti by mohli napsat kroniku. Je s podivem, jak se všichni zajímají o dění v naší organizaci.
V listopadu a prosinci musíme všem našim sponzorům Obecnímu úřadu a Městu Jablunkov vyúčtovat, jak hospodaříme s jejich dary.
Nakonec děkuji Městu Jablunkov za poskytnutí místnosti, a také za účelovou neinvestiční dotaci z rozpočtu města na rok 2010 na projekt „podpora seniorů a zdravotně postižených občanům ve výši 7.000,-Kč.

Na závěr vám všem přeji pevné zdraví a hodně úspěchů v roce 2011.
K. Lysek, předseda organizace
  

Týden s Kanaďany

Druhá největší země na světě, rozkládající se od pobřeží Tichého oceánu po Atlantický oceán a od Velkých jezer po severoamerická polární souostroví. Země, kde můžeme najít úrodné nížiny s fjordy. Země, kde se nachází jeden z největších přírodních divů světa – Niagarské vodopády. Ano, řeč je o Kanadě.
My jsme se s lidmi z Kanady setkali na naší škole v týdnu od 1. 11. do 5. 11. Návštěva byla zaneprázdněna opravdu celý týden. V pondělí se s anglicky mluvícími obyvateli Kanady setkaly sedmé třídy, v úterý deváťáci a ve středu osmé ročníky. A co bylo na programu? Keith Waara si pro nás společně se svou partou připravil velmi zajímavé povídání o Kanadě a o městě Calgary, kde žije se svou manželkou Andreou a svými přáteli.

Jak popsal panenskou přírodu Kanady? „Jděte klidně i 600 kilometrů do středu Kanady a nepotkáte živého člověka. Všude lesy, stepi, zvířata. Můžete třeba jen celý den poslouchat se zavřenýma očima.“

Na otázku, co dělá ve svém volném čase, odpověděl: „Jsem kněz, takže hodně mého času zabírá práce s lidmi, kteří potřebují pomoc. Pomáhám mladým lidem od osmnácti do třiceti let s problémy, jako jsou například alkohol a drogy. Také mám nahrávací studio, takže hodně podnikám. A v neposlední řadě rád lovím jeleny. Nejraději je pak vidím na talíři (*smích*). Společně s manželkou se staráme o naše tři děti.“

Keith nám také prozradil svůj názor na USA: „Američany moc v lásce nemám, je to takový konfrontační lid, který by jen válčil a o něco se přel. Věděli jste, že Američané zaplatí 3 miliardy dolarů (pozn. red. cca 51 miliard Kč) ročně za lístky na zápasy? Na druhou stranu, nedokážu si představit, co by se dělo, kdyby USA neměla na svět takový vliv, jaký má. Amerika je kolébka populární hudby, hranolek, coca – coly apod. Zkrátka mají jinou kulturu, než my v Kanadě.“

Čtvrteční dopoledne měli Kanaďané volné, zato odpoledne se v tělocvičně vyřádili žáci 1. i 2. stupně. Hry se hrály různé, ale hlavně zábavné. V další části odpoledne jsme se rozdělili do čtyř družstev, abychom si na závěr mohli zahrát fotbal. Družstva, která právě nehrála, seděla na lavičkách a konverzovala (samozřejmě v angličtině) s „paní Marg“.
Poslední den v pracovním týdnu, tedy pátek, strávili naši hosté s žáky 9. tříd anglické konverzace. Žáci si připravili prezentaci s výkladem o naší škole a seznámili Kanaďany s naší školní Enviro službou (třídění papíru, plastu a baterií). Vzpomínali, jak vyráběli Elektrosaury z vyřazených elektrospotřebičů a vysvětlili funkci školního parlamentu. Dále představili prezentaci o Dni Vody, který proběhl minulý školní rok. Nakonec popsali činnosti, které dělají v hodinách konverzace.
Kanaďanům děkujeme a těšíme se na jejich další návštěvu.
Finis coronat opus, tedy konec dobrý, vše dobré.

Kateřina Kawuloková 8. A , Z Š Jablunkov
(Děkuji za spolupráci Karolíně Ondrászkové, Janě Kawulokové a Vendule Sikorové.)
  

Oznámení

Výběrová řízení
STAROSTA MĚSTA Jablunkov vyhlašuje dne 28. 12. 2010 výběrové řízení č. 3/2010, č. 4/2010, č. 5/2010
více informací ZDE

Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace oznamuje rodičům, že se konají
ZÁPISY DO 1. TŘÍD NA ŠKOLNÍ ROK 2011/2012
ve dnech 20. ledna 2011 / čtvrtek / od 13.00 h do 16.00 h
21. ledna 2011 / pátek / od 13.00 h do 16.00 h
Zároveň bude probíhat zápis do LOGOPEDICKÉ TŘÍDY PŘINESTE S SEBOU RODNÝ LIST DÍTĚTE

Dyrekcja Szkoły Podstawowej im. Henryka Sienkiewicza z Polskim Językiem Nauczania w Jabłonkowie
OGŁASZA ZAPISY DO KLASY PIERWSZEJ,
które odbędą się:
20 stycznia 2011 r. w godz. 13.00 - 17.00
21 stycznia 2011 r. w godz. 13.00 - 16.00 w budynku szkoły
Oferujemy: kształcenie językowe: język polski, czeski, angielski, niemiecki i rosyjski, możliwość udziału w zajęciach: bibliotecznych, kółka języka angielskiego, kółka matematycznego, kółka artystycznego, kółka ceramiki, gier sportowych, chóru szkolnego, świetlicy szkolnej (przed i po lekcjach), religii, organizujemy zajęcia dla dzieci uzdolnionych, umożliwiamy uczniom udział w wycieczkach, projektach, w konkursach przedmiotowych i turniejach sportowych, zapewniamy pomoc uczniom mającym trudności w nauce, prowadzimy innowacje pedagogiczne, które wpływają na rozwój indywidualny każdego ucznia.
Dyrekcja szkoły

A chrzest za nami !
Dnia 20.11. 2010 ochrzcili my nasze CD „ Idymy tu idymy“.
Impreza była super. W programie wystómpiła Torka, Nowina a Cimbálová muzika Ostravica i Friš.
Babki z PZKO nóm fajnie nawarziły, miodulki my popili a do rana sie bawili.Wszystkim kierziście prziszli moc dziynkujymy a na dalszom akcje sie cieszymy !
Niech Wóm gwiazda betlejymsko prziniesie radość, miłość i pokój w rodzinach.
Kapela Lipka

Během vánočního času, si více než kdy jindy vážíme a ceníme všeho dobrého,
co bylo v průběhu roku vykonáno. I Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Jablunkov hodnotí předchozí rok a
DĚKUJE
všem poskytovatelům sociálních služeb a ostatním organizacím, kteří působí na území města a svou odpovědnou prací pomáhají potřebným...
Zároveň děkujeme všem občanům Jablunkova za přízeň a podporu, kterou sociálním službám v průběhu roku 2010 věnovali,
ať už na straně uživatelů nebo „tichých pozorovatelů“.
Všem přejeme do Nového roku 2011 mnoho zdraví, osobních i pracovních úspěchů a spoustu pozitivních podnětů a nápadů do dnů příštích.

Otoč se a podívej!

Začátek kalendářního roku bývá příležitostí k různým předsevzetím: Sami sobě slibujeme, že letos už určitě... A pak před sebou valíme více či méně reálné závazky. Možná by ale stálo za to otočit se, zamyslet se, co se nám povedlo a co jsme zvládli.
Malé děti nějaká předsevzetí a závazky moc netrápí. Spíše je zajímá, jestli věž, kterou několik hodin stavěly, nespadne a jestli se nám líbí. Navíc dokážou to, co my už jsme dávno zapomněli - umějí svá přání a sny přizpůsobit realitě, vůbec jim nevadí, že začaly kreslit maminku a najednou je na obrázku sluníčko. Radují se ze všeho, co se jim povedlo.
Kéž bychom něco takového dokázali i my dospělí...
Tento článek je mým vřelým poděkováním všem, kteří se mnou spolupracovali v roce 2010. Sdílela jsem s vámi osudy profesní, ale mnohdy i osobní. Setkávala jsem se s lidmi, jejichž cílem je výchova k toleranci, přátelství, spolupráci a dalším pozitivním hodnotám, kterým není lhostejné, v jakém prostředí děti vyrůstají, a kteří bez ohledu na překážky hledají cesty, jak se s problémy vypořádat. To mě v práci povzbuzovalo a často vedlo k zamyšlení nad mým osobním nasazením pro věc. Za to vám všem z celého srdce děkuji.
I když občas přicházejí období, která se zdají být krokem zpět, věřím, že vývoj a vzdělávání v mateřských školách půjde neustále dopředu.
Dětem, rodičům, zaměstnancům mateřské školy v Jablunkově a dalším příznivcům předškolního zařízení přeji vše nejlepší v novém roce a těším se na další spolupráci v roce 2011.
Přeji vám všem, ať máte čas zastavit se a užít si radost ze setkávání s lidmi, které máte rádi...

Bc. Nieslaniková Ilona
Ředitelka MŠ Jablunkov
 

Opowiéść noworoczna

Zbliża się koniec roku kalendarzowego a z nim zwyczaj osobistych rachunków i postanowień zmian na lepsze. Ile ludzi, tyle potrzeb a każda jest jedyna i konieczna, by weszła w życie ludzkiej społeczności (wspólnoty).
Wanda Malicka pięknym przykładem przedstawiła w opowiadaniu takie urzeczywistnienie duchowej odnowy człowieka.
Cholewa, właściciel dużego gospodarstwa, w którym oprócz parobka i dziewki, zatrudniał latem biedotę wiejską. Ziemia dobrze uprawiana dawała bogate plony, ale bogacz pomimo dostatku, chce mieć jeszcze więcej, więc u Cholewów oszczędność graniczyła ze skąpstwem.
W sąsiedztwie mieszkał Jędrzej Wojtas, robotnik w miejscowej fabryce rur betonowych. Jako rodzina żyli zgodnie, chociaż na codzień borykali się z niełatwym życiem.
W obu domach ostatni dzień starego roku chylił się ku wieczorowi. Maryna Wojtasowa w swoim małym gospodartwie i około czwórki dzieci, uwijała się, by zdążyć z robotą nim mąż wróci z pracy. Podświadomie obawiała się, by dziś w dzień wypłaty nie zatrzymał się w gospodzie i nie przepuścił ciężko zarobionych pieniędzy. Rzadko mu się to trafiało, ale czasem przecie. „Antoś, wyjrzyj, czy tata nie idzie?“ A za chwilę do córki: „ Hanko, popatrz na drogę, moźe już idzie tata.“
Jędrzej Wojtas szedł tymczasem powoli z betoniarni a był rad, że dziś otryzymał całą wypłatę nie tylko zaliczkę. Ślady stóp ludzkich na mokrym śniegu znaczyły drogę do sklepu, który dziś byl pełny kupujących. On też wstąpił i widział, że każdy kupował oprócz towaru flaszkę czystej. Może by tak kupić ½ litra, wszak dziś Sylwestra, rozmyślał stojąc w kolejce, ale ważniejsze potrzeby zagłuszyły to pragnienie. Antoś potrzebuje nowe buty a Hanusia podręcznik do szkoły i sto innych koniecznych potrzeb. Ani się spostrzegł a sprzedawczyni się pyta: a wam czego? Soli, odpowiedzał prędko, kilo soli, zapałki i pudełko papierosów. Sam nie umiałby powiedzieć, czy to jego słowa były, lub ktoś za niego zażądał soli. Zapłacił i wyszedł ze sklepu, minął opłotki ostatnich domów i już drogą do swojej chałupy. Było mu trochę markotno, że wódki nie kupił, trochę był rad, że na to miejsce dzieci coś będą miały. A niech tam będzie, czy to jaka dobroć w tej wódce?
Na rozstaju jest duży pień ściętej lipy a stąd już połowa drogi do chałupy. Już, już miał minąć ów pień lipowy, gdy zauważył siedzącego na nim człowieka. Ubogi, w taki ziąb a on w lichym przyodziewku siedzi wyprostowany i tak jakoś miłosiernie patrzy. „Na takim zimnie siedzicie, toć przecie idźcie gdzie do wsi, ku ludzióm“. Ale ubogi nie odpowiadał tylko patrzył smutnymi oczami, aż betoniarza litość zdjęła. „Wiecie, jo niebogaty - mówi Wojtas, dziecka móm, ale wóm choć z wypłaty udzielę”, i podał nieznajomemu 10 złotych. „Bóg zapłać“ - dziękował ubogi. Betoniarz już postąpił kilka kroków, ale smutne oczy nieznajomego nie dały mu spokoju i zawrócił. „Wiycie, to przecie jutro Nowy Rok a wyście taki biydny, biydniejszi niż jo, weźcie jeszcze jednóm dziesiątke. I idźcie gdzie ku ludzióm, albo do moji chałupy. ” „Bóg zapłać“ powtórzył biedak i przyjął jałmużnę, ale nie ruszał z miejsca, więc Wojtas poszedł swoją drogą, lecz co postąpi, dwudziestozłotówki przed nim leżą, schylił się i zaczął zbierać, ale jakiś lęk go ogarnął, zawrócił ku pniu lipowemu, lecz ubogiego już nie było, tylko ślady stóp na śniegu, jako znak jego obecności. Z lękiem w duszy idzie drogą do domu i zbiera dwudziestozłotówki, nowiutkie, co się przed nim całą drogę ścieliły. Spotniały od schylania i przejęty dziwnym zdarzeniem, bił się w piersi i powtarzał: ”Boże, bądź miłościw grzesznej duszy mojej”. Idzie a tu wciąż przed nim banknoty dwudziestozłotowe zaścielają mu drogę. Już pełne kieszenie i za pazuchy napakował i tak wszedł do izby jak gdyby onieśmielony i wysypał wszystkie papierki na stół.
Rety! Krzyknęła Maryna. Cicho! - Rzekł Wojtas i powoli, dokładnie, opowiedział całe zdarzenie. - „Widzisz, Pan Bóg cię opatrzył, żeś wódki nie kupował a ubogiego wspomógł. „O mój Jezusiczku! Dziecino Święta! I padła na kolana przed obrazami. Nawet jednak podniosła się i wspomniała: „Jędruś, to jeszcze skoczę do Cholewiny, kupię mleka i jajek. Zrobimy jajecznicy, to będzie używanie! O Dziecino Święta!“ „A nie rozpowiadaj zaraz o wszystkim“, upomniał ją Wojtas. -„Nie, nie, ani pary nie puszczę“. Już porwała chustkę i poleciała. Cholewina jak zwykle sknera, a że mleka nie ma, jajek też ma mało, ale gdy zobaczyła garść nowych dwudziestozłotówek, zmiękła. - Z wypłaty? Takie nowe? Dziwiła się.
Wojtasowa ustać nie mogła, tak ją korciło powiedzieć. Wreszcie nie wytrzymała: - „Wiecie, po prawdzie powiedziałabym, ale żebyście nikomu, ale to nikomu. Przecie mnie znacie“ rzekła Cholewino „Pan Bóg nas opatrzył“, powiada Maryna. „Mój ty pinióndze na drodze nazbiyroł“ - „Znaloz?“ - „E, nie, ale żebyście nikomu ani słowa“... I opowiedziała wszystko, jak i co dokładnie. Cholewinie oczy zaświeciły. „Na zwalonej lipie mówicie? Dyć siądźcie“ i przysunęła Marynie stołek. - „Poczkejcie, móm tu trochę wina porzeczkowego, napijmy się na tym starym roku, dyć my somsiady.“ Cholewina zrobila się słodziutka jak miód a gdy juź wypytała o wszystko, schowała flaszkę i szklanki. Wlała mleka do dzbanka, dała jajka, nawet jedno przyłożyla, za taką wiadomość warto.
Ledwie zamknęły się drzwi za Wojtasową, zawołała męża. „Ty sie tajbusisz a han ludzie pinióndze po drodze zbiyrajóm“ - zaczęła trzeszczeć po swojemu. „Co zaś?“ burknął Cholewa. Więc mu wszystko opowiedziała i zaczęła naglić. - „ Idź że i ty! Idź!“ „Już się ciemni, kto by w taki ziąb na polu siedział?“ Rzekł gospodarz. „Ale idź! Przekonaj się,“ nalegała żona, „ale weź se tą starą kapotę, bo nie uwierzy żeś biydny.“ „Prowde mówisz, u ciebie jest ale głowa.“ „Zawsze mówiym, że beze mnie nic nie zrobisz.“ „Ale ile temu dźiadowi dómy? Hm. Wojtas, mówisz, doł dwudziestkę, to zbiyroł dwudziestki, a jakby mu tak dać pięćdziesiąt? To już lepiej dej sto, odżałuj, po sto lepiej się będzie rachować.“ Szedł tedy Cholewa na roztaje ku lipie a pod pachą śćiskał zwinięty worek na pieniądze. Gdy się przybliżył, wytężył oczy. Siedzi - to dobrze i zwolnił kroku. Podszedł do ubogiego i przemówił: „Tak marzniecie dziadku, dyć wspomogę was. „Wyciągnał setkę z kieszeni i podał biedakowi. „Bóg zapłać“ - rzekł biedak i tak jakoś spojrzał przejmująco, że Cholewie zrobiło się nieswojo. Ale wzión jałmużne, to dobrze - pomyślał - „Zostańcie z Bogiem,“ rzekł Cholewa a ubogi skinał tylko głowa. Teraz Cholewa szedł ráźno, ale uważnie patrzał na drogę. „ Jest! Są setki!“ I schylił się zbierając je do worka. Zmęczony samym zbieraniem wszedł do izby. „Masz?“ Osłowiła go żona. „Jużci że mam“ i wysypał pieniądze z worka. Zaczęli liczyć, naraz Cholewina spostrzegła, że banknoty z jednej strony są czyste. Przeglądali wszystkie ze strachem. „Fałszywe“, mruknął Cholewa. - „O rety!“ lamentowała baba. „Tyle piyniyndzy na nic“. Jeszcze raz przejrzeli, jedynie ta setka, która Cholewa dał biedakowi była dobra, reszta nic nie warta.
Cholewę złość porwała. - „Cygón! Jo mu pokożę, tak mie ocyganić“. Porwał baranicę, kij sękaty i wybiegł z izby. Szedł szybko ku rozdrożu, gdzie na kłodzie lipy siedział ubogi i smutno patrzył przed siebie. „Toście mie tak oszukoł, dziadu mizerny! Fałszywe pinióndze żebych po drodze zbiyroł!“ Na te słowa ubogi wstał z pnia lipy, wyprostował się tak jakoś dostojnie, majestatycznie a jasność całą postać otoczyła. „Jam cię oszukał człowieku? Z jakim ty sercem przyszedłeś do mnie? Spójrz w serce twoje, íle tam fałszu i obłudy?“ Ale Cholewa już padł na kolana i bił się w piersi: „Panie Jezu! Zmiłuj się nade mną i prebacz mi moje grzechy.“ Tak go płaczącego znalazła Cholewina, która zaniepokojona długim czekaniem na męża, wyszła go szukać.
Od tego zdarzenia w gospodarstwie Cholewów wszystko zmieniło się i odtąd mieszkal tam Boży ład.
 

Neztratili jsme ani bod!

1. FK Spartak Jablunkov, za finanční podpory Města Jablunkov, uspořádal 29. 12. 2010 halový turnaj mladší a starší přípravky. Turnaje se zúčastnili malí fotbalisté z Návsí, Mostů, Vendryně a pořádajícího Spartaku Jablunkov.
V obou kategoriích přesvědčivě vyhráli domácí, a to bez ztráty jediného bodu, přičemž neobdrželi žádnou branku. Po vánočním lenošení je to úspěšné zakončení sezóny a snad i předzvěst dobrých výsledků v nastávajícím roce.

Josef Wilczek, Jaroslav Zowada
 

Poděkování

Děkuji Klubu důchodců Jablunkov, Matici slezské i dětem
za příjemně strávené odpoledne na radnici. Senioři měli příležitost popovídat si, zazpívat, vyslechnout vánoční program dětí, sedět u svátečně nazdobených stolů, na kterých nechybělo tradiční cukroví, jablkový závin a chlebíčky. Mé poděkování rovněž patří učitelkám, které s dětmi program nacvičily i ženám, které pohoštění a vánoční posezení připravily. Jistě si každý senior váží toho, že na něj organizace a město nezapomnělo.
Valerie Vavřačová
  

Děkujeme touto cestou firmě WACLAWEK stavební společnost s.r.o. za sponzorský dar - finanční podporu, kterým přispěla k nákupu výtvarných potřeb pro děti do Muzea Těšínska - Výstavní síň Jablunkov.
Muzeum Těšínska

Svoz separovaného odpadu v pytlích v 1. čtvrtletí 2011

Svozovým dnem je vždy druhé úterý v měsíci, tedy v 1. čtvrtletí roku 2011 svozy pytlů na území města proběhnou: 11. leden, 8. únor, 8. březen.
Zavázané pytle (modré-papír, žluté-plast) přibližte ke komunikaci nebo na viditelné místo a připravte ke svozu raději vždy den předem, sváží se již od ranních hodin.
Věděli jste, že PET láhev se na skládce rozkládá 80 let? Pokud plastová petka skončí v odpadkovém koši či popelnici na směsný odpad, odveze se rovnou na skládku. Tam bude ležet osmdesát let, než se rozloží. Pokud však petku hodíte do kontejneru na separovaný odpad nebo právě pytle na tříděný sběr, který bude svezen ve výše uvedeném termínu, skončí na třídicí lince. Petky se rozemelou na drobné kousky, které se důkladně vyčistí a přeměňují na vlákna. Z takto vyrobených vláken se vyrábějí, koberce, textilie nebo teplé výplně spacáků a bund. V průměru každá domácnost ročně vytřídí 25 kg plastu. A co ta vaše?

Co byste rozhodně měli vědět

„Na první schod vystup s vírou. Nemusíš vidět celé schodiště.Prostě jen vystup na první schod.“

Martin Luther King

• Víc už snad ani není třeba dodat, vše dobré přeje redakce Jabka.
     

Pečeme a vaříme s Adélkou

Vánočně-novoroční grog
Na četné kadoroční žádosti občanů, kteří se zúčastňují rozsvěcení vánočního stromu na náměstí, předkládáme recept na vánočně-novoroční grog.

Budete potřebovat:
Rum - 1díl
Griotku - 2 díly
voda - 1-2 díly (dle chuti)
koření - skořice celá a hřebíček

Postup:
Vše smícháte dohromady a ohříváte (pozor, nepřevařit!!!). Máte-li rádi grog ostřejší, dejte vody méně, pokud jste zastánci sladšího moku, můžete vody přidat víc. Ale pozor, nedoporučujeme konzumovat ve větším množství!

Do roku 2011 přejeme všem zdraví, štěstí, spokojenost a klid ve vašich srdcích i domovech.
odbor školství a kultury
 

Novoroční výlet do Beskyd