Na konci úspěšného roku  |  Harmonogram svozu komunálního odpadu  |  Pomoci je tak snadné  |  Setkejme se na radnici
Evropská databanka s novou službou  |  Co byste rozhodně měli vědět  |  15.výročí vzniku náveského odboru Matice slezské - Vojan
"Jablunkovský džbánek" a "Příběh pokrývky hlavy"  |  Hezký víkend  |  Tým MASH úspěšný v Třinci  |  Oznámení
Bronisław Jasiczek odwiedził Jabłónkowską podstawówkę  |  Ani my se nienazdali a uż my sóm o jedyn miesiónc dali  |  Kam na výlet?  |  Sport bez hranic
Parlament ve škole  |  Turnaj ve Florbalu  |  Bejatky bavily Jablunkov  |  První interaktivní tabule na Jablunkovsku  |  Jablunkovské postavy a postavičky
Z bylinkového kapsáře

 Na konci úspěšného roku
  
Vážení občané,
podle kalendáře se nacházíme v období radostného očekávání a těšení. Pravdou je, že dnešní uspěchaná doba nám mnohdy neumožňuje opravdu si vychutnat pohodu před vánočními svátky.
Češi se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit. Dříve nebyly Vánoce ve znamení hromadění a nakupování dárků, spíš vyjadřovaly vzájemnou lásku a přátelství, radost a pocit sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Dnes tomu tak vždy není, je prostě jiná doba. Přesto si myslím, že mnoho z nás se zatouží vrátit alespoň na chvíli do doby pro nás bezstarostné, kdy jsme se nemohli dočkat, až uvidíme pod stromečkem dárky.
Pro nás, pracovníky úřadu, je to období, kdy vrcholí kontrolní audity ve veřejné správě. Po získání Ceny České republiky za jakost, jsme ještě ve „hře“ o Resortní cenu ministra vnitra za kvalitu. Tuto cenu obhajujeme letos poprvé a jejím získáním bychom rádi završili velmi úspěšný rok pro náš úřad. V neposlední řadě, v souvislosti s účinností nových zákonů v oblasti sociální a územního plánování od 1. 1. 2007, připravujeme ve spolupráci se zastupiteli města řádné zajištění výkonu těchto činností.
Dovolte mi, abych vám jménem starosty, místostarosty a všech pracovníků městského úřadu, popřál zdraví, sváteční pohodu, lásku a přátelství vašich nejbližších, věčný optimismus, úsměv na tvářích a do nového roku štěstí a správnou volbu při všech důležitých krocích a rozhodnutích.

MGR. STANISLAV LOSKOT
TAJEMNÍK MĚÚ JABLUNKOV
  

 Harmonogram svozu komunálního odpadu a separovaného odpadu v pytlích na rok 2007

MĚSTSKÝ ÚŘAD JABLUNKOV, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ
 

 Pomoci je tak snadné

Slezská diakonie
Organizace pro křesťanskou sociální práci při Slezské církvi evangelické a. v.

V dnešní době mobilních telefonů již nemůže být snadnější podpořit dobrou věc! Kdo z nás by neuměl zacházet s mobilním telefonem nebo s pevnou linkou, které nám v mnohém usnadňují náš život. Zaslání dárcovské SMS je výjimečné v tom, že umožňuje odesilateli usnadnit a zlepšit život i někomu jinému. Například člověku, kterému do vínku nebylo naděleno tolik zdraví či štěstí jako nám. DMS SLEZSKADIAKONIE je cestou, jak pomoci právě takovým lidem. Je to možnost, skrze kterou můžete, stejně jako Slezská diakonie, vnášet světlo do života potřebným.
Středisko EBEN-EZER působí v Horním Žukově již více než pět let. Po celou tuto dobu jeho zaměstnanci pomáhají zkvalitnit život našich spoluobčanů s mentálním a kombinovaným postižením. Ti zde mohou pracovat v terapeutických dílnách a pobývat v chráněném bydlení.
Jednou z těchto dílen je dílna montážní, ve které nachází uplatnění 10 uživatelů denně. Těm je poskytována podpora a vedení pracovního terapeuta. „Montážní dílna je velice oblíbená a vytížená. Pracovní činnost uživatelům poskytuje nejen udržení a získání manuálních schopností, ale především nabytí psychické pohody, uvědomění si vlastní hodnoty, začlenění do kolektivu a setkávání s lidmi z jiného prostředí,“ vyzdvihuje přednosti práce lidí s postižením v terapeutické dílně vedoucí Eben-Ezeru Bc. Jana Brzezinová.
Společně se zaměstnanci Eben-Ezeru dnes může podpořit pracovní uplatnění lidí s postižením, a tím i kvalitu jejich života, každý z nás. Stačí pouze zaslat dárcovskou SMS (30, - Kč) ve tvaru DMS SLEZSKADIAKONIE na číslo 87777. Příjemci vaší podpory obdrží z každé DMS 27 korun. Není třeba chodit na poštu a složitě vypisovat bankovní složenky. Váš mobilní telefon usnadní život vám i potřebným lidem z Vašeho okolí. I krátká DMS
má tu moc vnášet světlo do života potřebným.
 

 Setkejme se na radnici

Dávno, dávno tomu, kdy naši prapředkové poprvé slavili Vánoce. A proč vlastně v zimě?
Předkové vyšli z pohanských oslav svátků slunovratu a asi si chtěli připomenout, že studené a dlouhé zimní noci přejdou, slunce a teplo se zase vrátí a s nimi opět radost, naděje a nový život.
I přes dnešní moderní dobu dny vánoční zůstávají stále svátky pokoje, míru, lásky, naděje. Lidé mají k sobě blíž, touží být spolu a prožívat chvíle pohody. Zapomenout na všechny starosti a těšit se z přítomnosti svých blízkých a přátel.
Klub důchodců spolu s Maticí slezskou zve své členy i ostatní důchodce do sálu radnice 14. prosince ve 14 hodin ke společnému předvánočnímu setkání. Udělejte si čas posedět se svými přáteli, vždyť Vánoce jsou oslavou lidské pospolitosti.
Těšíme se na všechny. Za KD

DANA JOKLOVÁ
 

 Co byste rozhodně měli vědět

Bože, dopřej mi pokoru smířit se s věcmi,
které nemohu změnit,
odvahu změnit věci,
které změnit mohu
a moudrost rozpoznat, která je která.

SV. FRANTIŠEK Z ASSISI

• Více dodávat, myslím, není třeba. Přeji vám zdraví, klidné a pohodové Vánoce a šťastný nový rok!

TEREZIE MŰLLEROVÁ
 

 15.výročí vzniku náveského odboru Matice slezské - Vojan

Matice slezská – Vojan – odbor Návsí oslavila své 15. výročí založení krásným způsobem. Koncem října zorganizovala zájezd na Moravu, na který pozvala i členy Matice slezské – odbor Jablunkov. Účastníci zájezdu si prohlédli zámek v Hradci nad Moravicí. Večer strávili ve vinném sklípku v Petrově, kde u bílého i červeného vínečka zazněla celá řada lidových písní. Druhý den následovala prohlídka zámku ve Strážnici, návštěva Velehradu a květné zahrady i náměstí v Kroměříži.
Za zorganizování zájezdu, který účastníkům umožnil poznání mnoha krásných míst naší vlasti, jakož i za krásné společně prožité chvíle, děkuje Matice slezská Jablunkov jeho organizátorce – předsedkyni MS-Vojan
Martě Lojkáskové.

MATICE SLEZSKÁ, MÍSTNÍ ODBOR JABLUNKOV
 

 "Jablunkovský džbánek" a "Příběh pokrývky hlavy"

Letos proběhl již pátý ročník výtvarné soutěže Jablunkovský džbánek pro děti základních škol, kterou tradičně pořádá Muzeum Těšínska ve spolupráci s Městem Jablunkov.
Úkolem pro žáky I. stupně bylo vyrobit jakoukoli pokrývku hlavy v termínu od 1. září do 24. října Všechny práce pak byly k vidění 1. – 9. listopadu ve sklepních prostorech budovy, kde se nachází výstavní síň. Podívat se přišlo bezmála 500 lidí. V pátek 10. listopadu se konalo slavnostní vyhlášení výsledků s předáváním cen a diplomů na radnici. Vzhledem k tomu, že všechny práce byly moc hezké, odměnili jsme každého zúčastněného žáka alespoň maličkostí. Oceněné práce budou k vidění po celý rok ve výstavní síni v Jablunkově.
Na letošním vyhlašování byli odměněni také žáci II. stupně ZŠ Jablunkov, kteří se zapojili do soutěže Příběh pokrývky hlavy, v níž museli vymyslet a napsat libovolnou formou slohovou práci o klobouku, čepci, šátku apod. Nejzajímavější práce vám předkládáme v Jabku.
Všem vyučujícím, vychovatelkám a dětem děkujeme za účast a těm, kteří neuspěli, budeme držet palce zase v příštích soutěžích. Vřelý dík patří Městu Jablunkov a Ing. Zbyhněvu Sikorovi za poskytnutí finančních prostředků a zapůjčení prostor. Dále bychom chtěli poděkovat porotě za hodnocení, dětem pod vedením Mgr. Jolany Rucké a Mgr. Šárky Kučerové za krásné vystoupení a paní Janiczkové za fotodokumentaci.

MUZEUM TĚŠÍNSKA, VÝSTAVNÍ SÍŇ JABLUNKOV
 
 

Setkání před kostelem
(vítězný soutěžní text soutěže Pokrývky hlavy)

Žila byla jednou stará babička, která každou neděli chodívala se svým mužem Jozkem do kostela. Jednou v neděli se vybrali jako každou neděli do kostela. Když vyšli z kostela, tak Jozek řekl „Milka jo se zondym tu łoto do gospody z Janym na jedno pivo a ty tu možeš poplotkovač łoto z Helom
„Ty Hela posluchej, jo słyšała, že ta młodo, Tonka se nazyvo, mo pry novy přepjekny čepec, nievjyš jaki a skiyl?“
„Ale tož vjym no jak to mo, počkej teraz žech to jakši zapomniała, bo vjyš, jo už tež mom tom sklerozo, nebo jak še tymu movi, ale počkej chvile, jo se spomnim.“
„No tož spominej, bo jo mom času došč, niež se Jozek vroči od Stanka. To je času jak marasu!“
„Ja už vjym!“
„No a jaki?“
„Už zaš nievjym!! Ja už zaš vjym No to mo čepjec češinski no taki pjekny, pry se go sama robiła a stejně fulo. Jakoši Maryna aže z Javořynki go robiła, taki pjekny, korunke mo same taki drobne kviotka no a plene, nebo jak še to muvi po česku, mo tež takom no jak to poviedzeč, ale dyč se podzivej, ale dyč tam idže.“
„Ja dyč jo nimom bryli Hela, stary Jozek mi jich zebrou, aj proteze, že pry na ni fest třaskom, nebo co zaš!“
„To je jedno Milka jutro tež dzien“
„No a my momy jabonkovski kroj taki nimo žodyn, že ja Hela, v tych se furt podobomy tym nasim chłopom!“
„No bodej že ja, ešče aby ni. A ty čepce pjekne, ale no isto bedým mušeč už tyn kocek vyvjetrač, jakši už žima je, co praviš Milka?“
„Ja ja začino už fučeč, ale podživej se, Jozek z Jankym idom, no tož tak sie mjyvej do niedzele, no bo jo juž mušim lečeč!“
„Ja mjyvej sie!“
No a příští neděli se zas potkaly v kostele a zas si povídaly jako pokaždé o tom samém.

(autorské znění textu) HANA PILCHOVÁ 9. C

Kaškjet verzus baranica
(vítězný soutěžní text soutěže Pokrývky hlavy)

baranica: No, džišo nedžela a jutro konečně po leče bedym vyprano. Ynym věřim v to, že zaš se ku mě přivtěři tyn vělki frajer kaškjet. No jako bych to němuviła, sotva ďabła spumnim, už je tu.
kaškjet: Ale vitej baranica, už už stebje tak tohně, že žje v pradelniku?
baranica: No ty moš co muvič, bo ty asi nesmerdžiš co.
kaškjet: Dyč to była sranda, tak se hned nenasyrej.
baranica: Całe lato žech mnała klid a teraz to zaš začło.
kaškjet: No tak jo za to nimogym, že mě tu chynyli pravě ku tebje. Ty a jo se dživim tym ludžm, co če robili, že věnovali takm krasnm veune, na takm semetryke.
baranica: Kdyby nezrobili takum semetryke, tak by jich łožmbało v zatyłek. jo je v žimě dobro aspň do chlyva na łodbyvani, ale ty žje zbytečno v žimě aji v leče. Povjym či jedno, v žimě łožmbě v uši a v leče se idže łofačovač aji pěluchum głove.
kaškjet: Aji beranice idže zrobič z pěluchi.
baranica: Ale ni tak čepłum.
kaškjet: To se myšliš ty. Bo jobych to zrobił inači: jak by še mi chčało na vělkum, tak misto išč na vychodek, nastavim pěluche, uvolnim še a buch v rychłošči na głove. No i baranica gřeje jak ustřední.
baranica: No pumbučku teraz žež mě vysfobodžiu. konečně še rozvidňo, aspň už idym łot něgo ven.
kaškjet: To se myšliš ty bo babi lato džepro začino.

(autorské znění textu) KAMIL KAWULOK, 9. TŘÍDA
 

 Hezký víkend

Každý tráví víkend po svém. Někdo v práci, jiný v pohodlí domova nebo ve společnosti. Pracujeme, lenošíme, bavíme se.
Hezký víkend pro účastníky dílen kolářství a výroby sudů a menších dřevěných nádob, realizovaných v rámci projektu Polsko-česká akademie zanikajících profesí proběhl 11. a 12. listopadu.
Pod dohledem mistra koláře, pana Augustína Kristyníka, jsme postavili kolo, pan Adam Malota nás učil jak udělat sud a s panem Stanislawem Dudou jsme zhotovili několik menších nádob ze dřeva a učili jsme se výrobě obručí z lískového a vrbového dřeva.
Tento příjemně strávený víkend nám přinesl nejen mnoho nových poznatků o starých řemeslech a obdiv k lidem, kteří jsou mistry tradičního řemesla, ale i zadostiučinění, že ještě dnes jsme tyto staré techniky schopni zvládnout.

L. KOŽDOŇOVÁ
 

 Tým MASH úspěšný v Třinci

Jako jediný zástupce z Jablunkova se již několik let zúčastňuje Třinecké městské fotbalové ligy družstvo MASH. Tuto soutěž hraje 16 týmů na umělé trávě u 4. ZŠ v Třinci. V týmech hrají aktivní fotbalisté od druhé ligy níže, ale také neregistrovaní hráči. Letos tým dosáhl největšího úspěchu za dobu svého působení a skončil na druhém místě tabulky. „Bylo to hlavně díky dobré partě a ochotě hráčů dojíždět o víkendech do Třince k zápasům,“ vyjmenovává hlavní příčiny úspěchu kapitán týmu Leoš Cienciala. Věřme, že se týmu bude dařit i nadále, ať už v třinecké lize nebo na různých turnajích.

D. DELINA
 

 Oznámení

BLÍŽÍ SE NÁM ČAS VÁNOČNÍ...
„Proto jsou svátky tak vzácně nevšední, že v dlouhé řadě dnů, ční mezi všemi...”
Shakespeare William

Děkujeme všem návštěvníkům za přízeň, kterou jste nám projevili v roce 2006.
Přejeme vám úspěšný nový rok a budeme se na vás těšit v roce 2007 u nových výstav a kulturních akcí.
Muzeum Těšínska, výstavní síň Jablunkov
 

 Bronisław Jasiczek odwiedził Jabłónkowską podstawówkę

„Nasza to ziemia...
Gdzie nad rzekami
Wiosna warkocze splata,
Gdzie na ścieżkach gór
Pod koniec lata
Tak pięknie i smętnie,
Żebyś zapłakał”

(HENRYK JASICZEK - NASZ ŚLĄSK)

Na początku listopada odwiedził naszą szkołę gość z Australii, syn poety Henryka Jasiczka, Bronisław, mieszkający na stałe w Sydney.
8 grudnia mija już bowiem trzydziesta rocznica śmierci H. Jasiczka, poety i wielkiego człowieka, który po roku 1968 został odsunięty na margines życia kulturalnego i społecznego.
Spotkanie z panem Bronisławem było dla nas niezapomnianą lekcją. Z zaciekawieniem słuchaliśmy wspomnień o ojcu – poecie, rodzinie, decyzji opuszczenia Czechosłowacji, pierwszych dniach na obczyźnie. Na pewno zostaną w naszej pamięci opowieści pana Bronisława o florze i faunie Australii, rdzennych mieszkańcach tego kontynentu, jego pracy z piłkarzami, których jest trenerem. Ujęła nas także niezwykła otwartość i szczerość pana Bronka, który z wielką miłością mówił o tym, jak ważna jest w życiu każdego człowieka rodzina. W dniach 24-27 listopada w Domu PZKO w Jabłonkowie miała miejsce Wystawa Polskiej Książki przygotowana przez Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki w RC oraz sieć księgarską Matras S. A. Jak co roku wystawa cieszyła się ogromnym zainteresowaniem, tym bardziej, iż perełką wśród pozycji książkowych był właśnie zbiór wierszy Henryka Jasiczka zredagowany przez K. Kaszpera (autor przedmowy) oraz z ilustracjami D. Krygiel, 16 listopada odbyły się Centralne Eliminacje Konkursu Recytatorskiego dla Polaków w RC „Kresy 2006”. Impreza ta miała miejsce w Polskim Gimnazjum w Cieszynie, gdzie młodzi recytatorzy startowali w trzech kategoriach. W kategorii II (młodzież od 12-16lat) uczennica klasy siódmej naszej szkoły KATARZYNA NIEDOBA zajęła trzecie miejsce (! ) 20 listopada natomiast miał miejsce w naszej szkole Rejonowy Konkurs Recytatorski.
Do kolejnego etapu zakwalifikowali się następujący uczniowie:

IZABELATACINA
oraz VITEKNIESŁANIK - kl. 1
OLA JACHNICKA - kl. 2
KATARZYNAKLUZ - kl. 3
KATARZYNANIEDOBA - kl. 7

Naszym młodym wykonawcom należą się zasłużone brawa!
W poprzednim numerze Jabka pisaliśmy o konkursie na temat twórczości Józefa Ondrusza ogłoszonym na łamach Ogniwa. Z radością informujemy, że nagrodę otrzymała uczennica klasy dziewiątej MAGDALENAHŁAWICZKA.
Szkoła Podstawowa im. H. Sienkiewicza z polskim językiem nauczania w Jabłonkowie serdecznie dziękuje organizatorom konkursu języka angielskiego ”LET’S MAKE FRIEND CONTEST” za zaproszenie do wzięcia udziału w tym przedsięwzięciu. Tematyka konkursu dotyczyła zagadnień z literatury, gramatyki oraz praktycznej znajomości języka. Każda szkoła wyłoniła trzech anglistów, którzy startowali w dwóch kategoriach. Nasi uczniowie: KASIA NIEDOBA FILIP NOVOTNY, WACŁAW KAPSIA (kat. I, kl. 6 - 7 ) oraz MAGDA HŁAWICZKA, ADAM MACOSZEK, MICHAŁNIEDOBA (kat. II, kl. 8-9) uplasowali się na pierwszych miejscach. Serdeczne gratulacje! Listopad to także miesiąc sukcesów sportowych naszych uczniów. 20 listopada miał miejsce rejonowy etap Turnieju Halowej Piłki Nożnej chłopców klas 6-7. Nasi zawodnicy wygrali wszystkie mecze i tym samym awansowali do etapu powiatowego we Frydku-Mistku. Złota drużyna to następujący piłkarze: DAWID MARTYNEK, DANIEL CIENCIAŁA, TOMASZ GOMOLA, MIROSŁAW BARON, RYSZARD BYRTUS, WOJCIECHKAWULOK, FILIP CIEŚLAR, MARIAN MAZUR, ROMAN JOCHYMEK.
Brawa i podziękowania dla naszych sportowców!!!
Warto również dodać, że młodzież świetnie się bawi w auli naszej szkoły na dyskotekach organizowanych przez klasy dziewiąte. Stronę muzyczną zapewnia DJ Labaj, bufet oraz loteria fantowa z super nagrodami leżą w gestii uczniów wspieranych przez rodziców i darczyńców.

SZANOWNI CZYTELNICY JABKA!
Z OKAZJI ZBLIŻAJĄCYCH SIĘ ŚWIĄT
BOŻEGONARODZENIA SKŁADAMYWAM I
WASZYMNAJBLIŻSZYM ŻYCZENIA ŚWIĄT
PRAWDZIWIE ŚWIĄTECZNYCH, CIEPŁYCH W
SERCU, ZIMOWYCH NA ZEWNĄTRZ, JAŚNIEJĄCYCH
PIERWSZĄ GWIAZDKĄ, KTÓRA DAJE
NADZIEJĘ NA NASTĘPNY ROK!

SZKOŁA PODSTAWOWA IM. H. SIENKIEWICZA
Z POLSKIM JĘZYKIEM NAUCZANIA W JABŁONKOWIE
 

 Ani my se nienazdali a uż my sóm o jedyn miesiónc dali

Ni mocie pojyncio, jak pynzyjónistóm tyn czas pryndko leci - ale ni wdycki, bo od pynzyje do pynzyje to je nikiedy istno sumeryja!
Je prowda, że se rano kapke dłóży w łóżku pod pierzinóm poleżymy, potym porzykómy, kreplik z kawóm pośniodómy a potym se ze sómsiadkóm na szpacyr wybierymy.
Bo tak my se powiedziały, że bedymy każdy dziyń szpacyrowały, aby my jak szestnostki wyglóndały, w krziżach aby nas nie bolało, przi sercu nie pichało, w kościach nie wyrżdżało a w pajszlach nie gwizdało.
Mómy swoje trasy od A aż do E, tak se nóm każdy dziyń zedrze godzinka albo dwie. Pomalutku z kroczku na kroczek se idymy i naszóm przekrasnóm jabłónkowskóm doline oglóndómy a przi tym aji jabłónkowski plotki przebiyrómy. Roz we wtorek, żech szła na szpacyr sama, bo sómsiadka kapke ryme miała i tak se dóma została. Akurat w tym dniu żech se wybrała na Pastuszke, ale żech miała okropnóm fuszke, bo wiater fuczoł jak stargany, prosto mi do gymby, aż mie z tego rozbolały wszystki zymby. Jak żech na wyrchu kopca była, tak żech nasze dziecka ze szkółki uwidziała, jak puszczajóm latawce - małe, wielki, wszelijaki - tak im wysoko lotały. Gdyby tam nie była ta wysoko gruszka to by doleciały isto aż do Ruska. Widzicie, jak dzieckóm mało do szczynścia trzeba, wiatru fajnego i draka papiyrowego.
To było w pażdzierniku a w listopadzie?
Upływa szybko życie, jak potok płynie czas, za rok za dzień za chwilę razem nie będzie nas...
Miesiónc listopad, to je taki miesiónc, w kierym rozmyślómy o tych co uż nie sóm miyndzy nami na ziymi. I tak se myślym: że na świecie je wszyndzi tela złości, nienawiści, czy skyrz wiary, czy narodowości. Na nie wiym... czy nóm tego wszystkigo trzeba.... Miejmy se radzi, żyjmy tak, jak se patrzi a naisto se wszyscy dostanymy do nieba. Tak żech se na kierchów na Wszystkich Świyntych wybrała, abych wszystkim umrzitym patrzicznóm cześć oddała.
Przeszłach przez bramę i aż żech oniemiała, tela kwiotków i światełek żech downo nie widziała. Porzykałach Ojczenaszka, zapoliła świyczki, wszystko uż mi pieknie świyci a tu naroz koło mie miyrwióm se jakisi dzieci. Dyć to sóm dzieci z paniami z naszego przedszkola. Prziszły na kierchów ze świyczkami w rynce i na kiery grób chciały, tak światełka dały. Może aji na zapómnianym grobie światełko zaświyciło, aż mi se przi sercu ciepło zrobiło. Tak se mi to spodobało, żech wóm o tym napisać musiała. Bo szacunku i pamiynci do naszych kierzi uż sóm na drugim świecie trzeba dzieci uczyć od mału, aby im to w jejich serduszkach na całe życie zostało.
Abyście se nie myśleli, że jyny mie se to podobało, jedna cudzo pani też nasze dzieci widziało jak światełka na groby dowały i po połedniu za to z bónbónami do szkółki przileciała. Dowiedzieli my se, że to pani Boturowa była i wielkóm radość dzieckóm zrobiła. Dziynkujymy i kupa zdrowia życzymy.
A na ty nadchodzónce świynta, kiere sóm za dzwiyrzami przesyłóm wóm wroz z paniami z przedszkola powinszowani: pieknych, spokojnych Świónt Bożego Narodzenia a do Nowego Roku, aby se wóm darziło na każdym kroku. Aby Was kohóty budziły, kury wajca nosiły, aby ście fórt przi chynci byli, kupa zdrowio mieli a byli wiesioli jako w niebie Anieli.
To co żech na własne oczy widziała, na własne uszy słyszała, to żech wóm napisała.

WASZO STARKA
 

 Kam na výlet?

Vynálezy v Havířově
Výstava Významné osobnosti české vědy a techniky je připravena ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Je zde prezentována desítka vybraných vědců a vynálezů působících v českých zemích od 18. do 20. století. Každé osobnosti je věnována samostatná část expozice, kde je uvedena jejich charakteristika, portrét a vynalezené nebo používané přístroje. Tak například můžete shlédnout zkušební turbínu Kaplana, polarograf Heyrovského, Divišův bleskosvod aj. Návštěva této výstavy vám připomene, kolik práce a úsilí se skrývá za technickými prostředky, které nám pomáhají v každodenním životě. Výstava potrvá ve Výstavní síni Musaion na ulici Dělnické do 28. února a otevřeno je út - pá: 8.00 – 12.00 hod. a 12.30 – 16.00 hod., v so a ne 13.00 – 17.00 hod.

Adventní koncert
Na adventní koncert bychom vás
rádi pozvali do Mostů u Jablunkova. Přijďte dne 17. 12. v 15.30 do kulturního domu PZKO, kde vystoupí Chór męski Gorol z Jablunkova a Chór mieszany Przełęcz z Mostů u Jablunkova.

Živý betlém v Třinci
Již potřetí se 15. 12. 2006 uskuteční krásná vánoční akce s názvem ŽIVÝ BETLÉM, pořádaná Muzeem Města Třince a Třineckých železáren. V rámci této akce můžete shlédnout vystoupení v dobových kostýmech, vystoupení Štývarova dětského sboru, ukázky lidových řemesel, vyhodnocení dětské soutěže "Betlém, jak ho umím já" a k zakoupení zde nebudou chybět nejrůznější vánoční drobnosti.

Předsilvestrovský běh do vrchu
29. prosince 2006 startuje v 11.00 hodin tradiční horský běh na Skalku, memoriál Milana Podeszvy. Počátky tohoto běhu sahají do 80. let a jsou spojeny se jménem Milana Podešvy jako organizátora této akce. Běh se tenkrát pořádal v letním období, ale trasa se téměř shodovala se současnou. Novodobá podoba běhu vznikla v roce 1995, a co se týče průměrného stoupání, patří k nejprudším v republice. Závod se uskuteční v oblasti Velkého Polomu (Skalka 930 m. n m.). Prezence účastníků bude probíhat od 9.00 do 10.30 hodin v sokolovně v Mostech u Jablunkova. Závod proběhne za každého počasí a více informací najdete na http://www.homosty.ic.cz/

ZPRACOVALO: JABLUNKOVSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM
  

 Sport bez hranic - Sport bez granic

Město Jablunkov získalo v tomto roce dotaci z Evropské unie z programu Interreg III A Česká republika - Polsko na realizaci mikroprojektů. Jedná se o projekt „Sport bez hranic – Sport bez granic“ - tzn. cyklus provázaných sportovních akcí jak na české, tak na polské straně hranice. Partnerem nebo lépe řečeno spolupořadatelem všech akcí byla Gmina Istebna.
V rámci projektu probíhaly po celý rok různé sportovní závody a turnaje např. ve fotbalu, tenisu, volejbalu atp.
V rámci celého projektu se uskutečnily nebo se ještě uskuteční tyto sportovní akce: tradiční závody v běhu na lyžích „Istebniański Bruclik“, netradiční halové závody představitelů obou obcí, silniční běh městem Jablunkovem „Memoriál K. Szotkowského“, celodenní soutěž pro rodinná družstva „Rodinná kopaná“, závody dětí mateřských škol na kolech „Jablunkovská kolová“, tradiční fotbalový turnaj u příležitosti oslav „Dni Istebnej“, turisticko-cyklistický pochod, turnaj v plážovém volejbale „Olza beach“, tradiční závod v běhu a cyklistice „Beskydský duatlon“, mezinárodní závody na kolečkových lyžích, „Silesia Kameo Trophy „přehlídka automobilových veteránů, halový turnaj ve florbale, volejbalový turnaj „Gorolské jabko“, turnaj ve stolním tenise, šachový turnaj a turnaj v halové kopané.
Doufáme, že díky realizaci projektu se vytvořila nová tradice spolupráce a vzájemných kontaktů mezi naším městem a Gminou Istebna, pokračující jak na sportovním, tak i na kulturním poli. Zároveň došlo k rozšíření nabídky sportovního vyžití pro turisty a zvýšení atraktivnosti příhraničního území. A o to nám hlavně šlo…
Na závěr bychom rádi poděkovali všem, kteří nám pomáhali s přípravami i samotnou organizací jednotlivých akcí, pracovníkům MěÚ Jablunkov, dobrovolníkům, aktivním účastníkům závodů, prostě všem příznivcům sportu v našem regionu, zvláště pak našim partnerům z Gminy Istebna, Tělovýchovné jednotě Spartak Jablunkov, Domu dětí a mládeže a školám v Jablunkově.

MGR. LUCIE TOMKOVÁ
 

 Parlament ve škole

 Turnaj ve Florbalu vyhrály týmy Písečné a Český Těšín

Dne 4. listopadu 2006 se uskutečnil turnaj ve florbale, který byl zorganizován Domem dětí a mládeže Jablunkov. Konal již potřetí v tělocvičně ZŠ Jablunkov.

V dopolední části ( kategorie do 15 let) se zúčastnilo 10 týmů.
Umístění: 1. místo tým Písečná
2. místo tým ZÚ Rybáři ( DDM Jabl.)
3. místo Predators Třinec
4. místo DDM Bystřice
5. místo FBC Banani

V odpolední části ( kategorie nad 15 let) se zúčastnilo 9 týmů, které se umístily takto:
1. místo tým Mašloci – Č. Těšín
2. místo tým Mamlasi –Č. Těšín
3. místo tým Šachtor – SK Návsí
4. místo tým Oknoplast
5. místo týmVýběr SFL

Na tuto akci poskytlo grant Město Jablunkov.
Dalšími sponzory byly firmy: MORCINEK soukromá stavební firma, SPEDOMAT s.r.o., MASOCENTRUM Jaromír Bojko.
Všem sponzorům děkujeme jak za finanční, tak věcné dary. Děkujeme také p. Antonínu Ježowiczowi, který nám již druhým rokem pomáhá s přípravou i samotnou organizací akce.

DDM Jablunkov
 

 Bejatky bavily Jablunkov

Dne 13. října 2006 se v sále PZKO v Jablunkově uskutečnilo vystoupení národopisného souboru Bejatka ze Štítiny u Opavy. Kromě písniček si pro nás připravili dvě pásma. „Ku muzice”, kde nám předvedli své krásné kroje a pásmo „Dožinky”. Na začátku kulturního vystoupení nám zahrála místní muzika Bukoń.
Přestože se diváků sešlo poskrovnu, atmosféra byla vynikající a při autorském čtení prajzské básnířky Lidie Rumanové byli všichni naladěni na stejnou vlnu. Čtení básní bylo přerušováno srdečným smíchem a potleskem diváků i pořadatelů. Prajzské nářečí používá mnoho stejných slov jako naše nářečí – „ponašimu“.
Posuďte sami:

LALKA

Lidie Rumanová

Dřistal Ignac v kafehauže,
seděl s novym ancugu:
„jedu z Prahy, vez sem onkla
na banhovo ku cugu.

Ta moja mi nakazala-
-miž pojedeš zpatky,
kupiš děvučisku lalku,
za chvilu su svatky.

Neber žadnu ajnfachovu,
jaku tu už každy ma,
vyber najfajnějšu Barbi
s dluhyma horcopama.

Pro děvuchu sem ja richtik
ku všeckemu ochotny,
a že sem to měl po štrece,
vlez sem zaraz do Kotvy.

Prodavačka vyštrichnuta,
kudly postavene –
vítáme vás u nás v Kotvě,
přejete si pane?

Chčel bych pro děvuchu lalku,
co ma copy dluhe.
Ta frajerka hubu křivi,
slipska vyvaluje.

Jakou řečí hovoříte,
já vám nerozumím,
Babo, mluvim ponašemu,
inču řeč neumim.

Předajče mi hen tu lalku,
co ma horcopy,
lapnu ju a hned s ňum valim
dom do chalupy.

Roba kyve na sušedu –
- já ti nevím, čeho si pán žádá.
Chcu tu lalku, dajče mi ju,
bo mi stara nada.

Nasrany grabnu do fachu,
sam sem se ju vzal,
ty dvě zrazu pochopily,
čeho sem žádal.

Dyč sem mluvil, ta ja dycky,
ta jak mi ďubak narost.
Jel sem dodom, hrotske Prahy
měl sem akorat tak došč.“

Doufáme, že si příští rok najde cestu na slezský folklór více diváků.
Děkujeme vedoucí květinářství, paní Daně Kadlubiecové za sponzorský dar.

KRISTA A JOSEF STRAKOVI, SVAZ PODHALAN,
MÍSTNÍ SKUPINA SEKCE SLEZSKÝCH GORALŮ PŘI PZKO V JABLUNKOVĚ.
 

 První interaktivní tabule na Jablunkovsku

V posledních šesti letech probíhá v ČR rozsáhlá informatizace školství. Některé školy čekajíc s rukama v klíně získaly počítače za statisíce. Jiné si své ICT vydřely tvrdou prací. Ty druhé školy totiž automaticky počítače nedostaly, protože se staraly a státem vytýčený standard již dosáhly dříve a to za své prostředky. Jedinou šancí, jak získat alespoň nějaké státní peníze na udržení standardu bylo, zúčastnit se vypisovaných grantových řízení s dobře vymyšleným projektem.
Toto byl i případ dnešní Masarykovy základní školy Návsí, která se se svými projekty zúčastnila dvou grantových řízení, ve kterých byla stoprocentně úspěšná. Poslední projekt probíhá právě v těchto dnech. Nese název Interaktivní tabule ve výuce na prvním stupni a pomalu finišuje.
Interaktivní tabule ve spojení s počítačem a videodataprojektorem v podstatě funguje jako velká „dotyková obrazovka.“ V hodině pak stojíte před tabulí, na které je promítnut obraz monitoru počítače a vy buď prstem nebo „fixy“ ovládáte jak aplikace, tak třeba na ni píšete jako na obyčejnou bílou či černou tabuli. Jednou z mnoha výhod je například možnost uložit si hodinu do počítače a druhý den jednodušeji opakovat se stejným obrazem, který žáci viděli den předem.
V současné době probíhá v Masarykově ZŠ Návsí zkušební provoz, kdy se učitelé zaučují s tabulí pracovat, vytvářejí si přípravy hodin s interaktivní tabulí a další. V průběhu prosince máme naplánovánu prezentační hodinu pro učitele prvního stupně okolních základních škol a s tabulí bychom také rádi seznámili i rodiče nejen našich žáků. Tímto vás srdečně zveme. Bližší informace na webu školy http://zsnavsi.euweb.cz či e-mailu školy zsnavsi@seznam.cz případně na e-mailu koordinátora projektu pavel.stopa@mensa.cz.
Na závěr bych si jen trochu postesknul, že smutné na tom všem není zdaleka to, že je-li dnes někdo více aktivní, musí dělat stále více, aby si udržel standard, ale to, že je-li někdo pasivní, alespoň co se ICT ve škole týče, pak dostane všechno jen tak…jaksi proto, že nemá a mít musí všichni. Alespoň tak to stojí v SIPVZ. Orwellovo moudro, že všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější je stále aktuální…

MGR. PAVEL STOPA
UČITEL A ICT METODIK, MZŠ NÁVSÍ
 

 Jablunkovské postavy a postavičky

Úsměvné historky
V tomto prosincovém čísle Jabka, kdy končím své povídání o postavách i postavičkách našeho města, se chci ještě vrátit do té odlehlejší minulosti našeho městečka a připomenout některé osoby i osobnosti, se kterými je spojeno několik úsměvných historek.
Velice známou osobností našeho města byl doktor medicíny Józef Sikora, který mimo jiné věnoval pozemek určený k založení sanatoria v Jablunkově. Žil v letech 1861-1908, tedy v době, kdy lékařů bylo ještě málo. Pravděpodobně působil i v Čadci. Byl obětavým lékařem, chudé lidi mnohdy léčil zdarma, jak se říká, jen za „Pán Bůh zaplať“. Byl skutečným dobrodincem, jeho vztah k pacientům však býval svérázný, někdy až humorný. Jednou k němu přišla mladá dívka s bolestmi žaludku. Když se dozvěděl, že dívka snědla salám a zapila ho studeným pivem, než jí naordinoval příslušný lék, neopomenul říct: „Ja, tak zrać to worścisko a potym piwo pić. Jak se pojysz wórsztu, tak se popij wódki.“ Když došlo k placení, zeptal se: „Bogatoś czi chudobno?“ „Panie doktorze, jo je na slózbie.“ „Tak to nie placisz nic.“ Na cestu jí ještě nalil dvě štamprle koňaku a ještě ve dveřích hrozil: „Zaś mi zer to wórścisko.“ Jindy ho zase s bolavým zubem navštívila jedna žena z Lomné, zpočátku se jí snažil bolavý zub léčit nějakou „vodičkou“, když ale přišla potřetí, už to nevydržel a přivítal ji slovy: „Juz ześ mi zaś prziszla z tym krziwym pyskym !“ Když ta žena uviděla, jak bere kleště k trhání jejího zubu, dala se na útěk. Doktor Sikora za ní, a když ji dohnal na druhém konci náměstí, počastoval ji následujícími slovy: „Ty bestyjo diablo, to tak fórt bejesz chodzić z krziwym pyskym a potym mie bejesz lobmować.“ Přivedl ji zpět do ordinace, zub vytrhl a vypoklonkoval ji se slovy: „A cióng do diabla!“ Jedna Slovenka z Čadce přišla pro lék pro svého muže, který trpěl nějakou střevní nemocí. Když přišla z takové dálky, doktor Sikora nařídil své služebné, aby Slovenku počastovala čajem s rumem a rohlíky. Byla doba oběda, doktor Sikora seděl u plného talíře a ptá se Slovenky: „A jak tyn wasz chlop chodzi na stróne?“ Slovenka s nevinnou tváři prostořece odpověděla: „Ach panaczku, z nieho taka omaczka ide, jako vy matě na tom taleriku.“ Reakce doktora Sikory byla poněkud drsná, obsah jeho oběda skončil ve tváři nevinné Slovenky.
To vše kdysi vyprávěl lidový vypravěč Józef Jezowicz z Košařisk-Labajki, který také říkal, že doktor Sikora byl velmi dobrým člověkem, ale že to byl „straszny nerwus“, proto také zemřel v poměrně mladém věku. Dnes bychom asi těžko přivykali takovým způsobům, ale jak se říká jiná doba, jiný mrav.
Také si pamatuji ze svých dětských let na jednoho zubního lékaře, který byl postrachem školní mládeže. Jeho jméno raději nebudu uvádět, ale mnozí se jistě dovtípí. Tehdy nastoupila na „ambulančku“ mladá zubní doktorka, paní Rucká, a té jsme se nebáli. Byla mladá, krásná a příjemná.
V Jablunkově také bydlel i jiný doktor, ale byl to doktor práv, tedy advokát, Jozef Fischgrundt. Říkalo se o něm, že byl velmi bohatý, a že když řešil nějaký soudní spor, nebo nějakou jinou právní záležitost, celé řízení protahoval, aby z klienta dostal co nejvíc peněz. Zda tomu tak skutečně bylo, těžko říct. Advokát Fischgrundt byl skutečně bohatým člověkem, a z nějakého důvodu potřeboval své peníze, šlo prý o nějaký milión, převézt tajně do Polska. Využil k tomu auto a šoféra svého bratra, který vlastnil pilu v O l d ř i c h o v i c í c h . Přikázal řidiči, že má pašované peníze nacpat do zadních kol auta. Řidič, prý když uviděl takové množství peněz, začal prosit o nějakou odměnu pro sebe. Nedostal však nic. Vše skončilo tak, že zmíněný řidič vše na hranici prozradil. Advokát Fischgrundt tak o své peníze přišel a také měl na tři roky zakázáno provozovat svou živnost. Řidič dostal odměnu, za kterou si někde v Písku postavil dům. Prý se to tak stalo. Nakonec to celé pro zasmání nebylo, spíš k pláči, ale i taková událost byla součástí koloritu dávného Jablunkova.
Jiný jablunkovský advokát nějaký Podgrabiński měl zvláštní zvyk. Když řešil nějaký spor svých klientů a tito se nechtěli dohodnout, zavedl je k oknu své kanceláře, ze které bylo vidět jablunkovský hřbitov. Tehdy doktor Podgrabiński říkával: „Podziwejcie sie przez okno, widzicie tyn kierchów, tak jak sie niechcecie pogodzić tu u mnie, tak na tym kierchowie sie najisto pogodzicie.“V mnoha případech to prý na jeho klienty zapůsobilo tak, že nakonec od něho odcházeli smíření.
Rok 2006 pomalu končí, utekl nějak rychle. Pokud se mé psaní o jablunkovských postavách a postavičkách někoho dotklo, ještě jednou se omlouvám, ale snažil jsem se psát s porozuměním a se sympatií ke všem, na které jsem zavzpomínal. Jistě jsem všechny postavičky nezmínil, ale o těch snad někdy příště.

ANTONI SZPYRC
 

 Z bylinkového kapsáře

V závěrečné části povídání z bylinkového kapsáře bych se ráda dotkla starých časů. Jelikož nejsem přímo pamětníkem, následující poznatky o zdejších dávných metodách lidového léčitelství jsem čerpala z třetího dílu monografie o Těšínsku.
Zemědělství, které představovalo základní zdroj obživy zdejších lidí, produkovalo potraviny v nedostatečném množství a v nevyhovujícím složení. Neúrody ohrožovaly obyvatelstvo přímo hladem a vliv na zdravotní stav měly i jiné okolnosti. Lidé si pomáhali od všech neduhů prostředky snadno dostupnými. Nejvýznamnější roli hrály samozřejmě bylinky. Tou nejjednodušší bylo vlastně seno. Věřilo se, že zvláště na horských lukách vyrůstají byliny a trávy v ideálním poměru. K léčení se užíval odvar nebo nálev z tzv. senných steřin „šannych plev“, které zůstávaly na podlaze seníku. Nejúčinnější bylinná směs se získávala, jak jinak, než ve svatojánskou noc.
I pro Těšínsko platí tvrzení, že v lidovém léčitelství bylo největší slabinou určování chorob. Naši předci si například myslili, že příčinou žaludeční nevolnosti může být i vlas, který postižený s jídlem snědl. V tom případě měl rozkousat a sníst pár plodů šípků „šipinek“, jejichž drsná semínka měly vlas zachytit a vyprovodit z těla ven. Na zažívací potíže všeho druhu „mořisko“ se dále používaly odvary z mateřídoušky „mačeřonky“, zeměžluče „čantoryjky“, pelyňku „pjolyňka“ či voda z kvašeného zelí. Úporné bolení břicha se řešilo mnohdy radikálněji. Při nestráveném jídle se v peci upálila celá vejce a postižený musel sníst prášek ze spálených vajec. K nejběžnějším léčivům patřily tedy i některé běžně užívané potraviny, koření, mléko a jeho produkty. Velmi časté bylo používání česneku. Ještě začátkem 20. století se při žloutence navlékaly na nit celé stroužky nebo plátky a tento „ružaněc gorola“ nosil nemocný dokud česnek nezaschl, nebo nezežloutl, a tak nepřevzal na sebe barvu kůže nemocného. Čerstvě nadojené mléko prý na Hrčavě vyléčilo nepříjemný vřed a pěnou z čerstvého mléka se potíraly spáleniny. Opomenuto nezůstalo ani mléko kobylí a prasečí. Zatímco tomu prvnímu se připisovalo získání tělesné síly, o prasečím se tvrdilo, že jeho požívání v mládí způsobí ospalost na celý život. Mateřské mléko zase blahodárně působilo na oči novorozeňat.
Matky byly vůbec v minulosti neuvěřitelně vynalézavé. Při potížích s nadýmáním připravovaly dětem kmínový odvar nebo povařeným kmínem naplnily malý kousek plátna, „voček“, a upravily jej jako cumel. Jindy zase matka „nažula“ několik kmínů a na kojence vydechovala aromatickou vůni anebo - z úst do úst - vpouštěla sliny prosycené jeho silicí. Na nejrůznější boláky a poranění, které měly bosé děti na nohou velmi často, přikládaly chlebovou střídu rozmísenou s máslem, potírali je sladkou smetanou a někde dokonce bolák zasypávali a vysušovali jemným dřevěným prachem, který vydrolil červotoč ze starého dřeva.
Zajímavé byly i metody pro rychlé zastavení krvácení. Posloužily nitě ze lněné košile nebo pavučina. Věřilo se, že nejlepší je ta z koňské stáje. Lesní dělníci ke stejnému účelu užili pryskyřici „živicu“ z jedle nebo smrku a pasáčci dokonce na ránu vytlačovali obsah zadečku kobylky luční.
Na závěr vám tedy přeji nový rok bez nehod a poranění, prožitý v klidu a zdraví. A myslete na prevenci, především tu čerpající z přírody. O marnosti pozdního léčení totiž svědčí naše lidové úsloví: „Nepomože šalvěj ani ruta, dyž se veze na kerchov dupa“.

ING. ROMANA KRENŽELOKOVÁ